30 října, 2020

Koncesionářské poplatky v rámci nájemního bydlení

Co jsou to koncesionářské poplatky, co vše zahrnují a kdo je povinen je platit? Jakým způsobem a komu se platí, jaká je jejich výše a jak je to s placením těchto poplatků v rámci nájemního bydlení? Mnoho otázek, na které v dnešním článku najdeme odpovědi.

O co jde a kdo je příjemcem

Koncesionářský poplatek slouží k úplnému nebo částečnému financování televizního či rozhlasového vysílání. To se ovšem týká pouze veřejnoprávních médií. Komerční média si na sebe musejí vydělat sama. Poplatky se vybírají především za příjem televizního a rozhlasového signálu, resp. za vlastnictví takového přijímače.

Česká veřejnoprávní média si na sebe vydělávají kombinací koncesionářských poplatků s příjmy z reklamy, podobně jako je tomu např. v sousedním Rakousku nebo Polsku. Na Slovensku, v Německu, ale i některých dalších evropských zemích jsou tato média ještě navíc částečně dotována státem. V Norsku či Švédsku naopak média využívají pouze koncesionářských poplatků.

V okolních zemích je většinou dráž

Koncesionářský poplatek je v Česku zakotven v zákoně č. 348/2005 Sb. a jeho výše je momentálně 135 Kč pro televizi a 45 Kč pro rozhlas.  Tento stav platí již od roku 2008.

V rámci Evropy v tomto patříme spíše k levnějším. Je pravda, že např. Poláci zaplatí ročně velmi málo, zhruba 450 korun, u Slováků se o částce každý rok jedná a momentálně je poplatek 120 korun měsíčně.

To co Poláci platí ročně, ale v sousedním Německu lidé platí každý měsíc. V Rakousku je to dokonce 600 korun měsíčně. V Británii činí měsíční poplatek v přepočtu zhruba 380 korun. Nejdráž je v tomto ohledu ve Švýcarsku, kde výše poplatků dosahuje v přepočtu zhruba 9600 korun ročně, tedy kolem 800 korun měsíčně. Přesto, když se zde konalo referendum za jejich zrušení, sami Švýcaři byli proti. Holt jiný kraj, jiný mrav.

Hlavní význam mají poplatky samozřejmě především z hlediska jakési finanční nezávislosti, kterou by měla být zajištěna co možná nejvyšší možná míra objektivity.

Být černým pasažérem může vyjít draho

Poplatky se platí jednou za celou domácnost, nezáleží tedy na počtu osob v domácnosti ani na množství přijímačů a jsou splatné nejpozději do 15. dne každého kalendářního měsíce.

Je třeba také počítat s tím, že pokud vlastníte tzv. chytrou televizi, jste povinni platit poplatek nejen televizní, ale také rozhlasový, protože na všech chytrých televizích jde naladit také rádio.

Pokud by se někdo chtěl poplatkům vyhnout, měl by si to dobře rozmyslet. Za poplatníka je totiž považován každý odběratel elektrické energie, při kontrole se tak porovnává evidence registrovaných poplatníků a odběratelů elektřiny.

Pokuty za neplacení jsou ve výši 10 000 Kč v případě televize a 5000 Kč u rozhlasu. Resp. jde pouze o přirážku, kterou je dlužník povinen uhradit spolu s dlužnou částkou za celé zjištěné období, kdy se placení poplatků vyhýbal. Celková částka tak může být poměrně vysoká.

Kdo platit nemusí a jak je to v nájemních bytech

Instituce jako např. školy nebo držitelé licence k rozhlasovému a televiznímu vysílání jsou od poplatků osvobozeni. Co se týče fyzických osob, poplatky nemusí platit lid, kteří trpí oboustrannou úplnou nebo praktickou hluchotou a lidé s úplnou nebo praktickou slepotou obou očí.

Poplatky také nemusí platit lidé v tíživé finanční situaci, a to konkrétně jednotlivci, jejichž čistý příjem je za uplynulé kalendářní čtvrtletí nižší než 2,15násobek životního minima a domácnosti, kde součet čistých příjmů všech členů je nižší než 2,15násobek životního minima.

Pokud se nájemník nastěhuje do bytu vybaveného televizním či rozhlasovým přijímačem, je povinen poplatky hradit. Je tedy třeba počítat s tím, že tato povinnost neleží na majiteli bytu, ale na nájemníkovi.

Majitel má povinnost platit televizní a rozhlasové poplatky pouze prvních 30 dní. U krátkodobých nájmů typu Airbnb se tedy poplatky nájemníků většinou netýkají. Nájemník také poplatky v bytě nemusí platit, pokud je již platí v místě svého trvalého bydliště.

V případě, že žádný přijímač v bytě nemáte, je nutné tuto skutečnost nahlásit (v opačném případě budete bráni jako neplatící vlastníci přijímače), a to do 30 dnů formou čestného prohlášení.

Ne vždy lidé na platbu koncesionářských poplatků myslí a tak je vždy dobré a korektní na začátku nájemního vztahu tuto problematiku nájemníkům připomenout. Ti si tak mohou v klidu a včas nastavit trvalý příkaz k platbě a předejde se tak zbytečným pozdějším problémům.

 

NEZÁVAZNĚ POPTAT