Zvířata v bytě. Jaká práva má majitel a jaká nájemník?
Seženete prima nájemníka, ale pak zjistíte, že má velkého psa a k tomu chová potkany. Domácí zvíře může v bytě nadělat pěknou paseku a vy jako pronajímatel máte jen omezenou možnost jeho kontroly. Jaké zvíře tolerovat a jaké už ne? Kde je únosná hranice a je vůbec nějaká? Řekneme si, jaké možnosti má v této oblasti pronajímatel, jaká práva náleží nájemci a kdo je zodpovědný za případné škody.
Zakazovat je zakázáno
Dle občanského zákoníku platného od 1. ledna 2014 již není možné domácí zvířata nájemníkovi smluvně zakázat. Pokud zákaz přesto do smlouvy dáte, bude právně nevymahatelný.
Jestli víte předem, že je nájemník vášnivým chovatelem zvířat a vám se to nelíbí, tak s ním prostě smlouvu nepodepisujte. Toto někdy nájemníci špatně chápou jako diskriminační krok. Zákon je ale tentokrát jednoznačně na straně pronajímatele. Majitel nemovitosti má vždy právo rozhodovat o tom, komu byt pronajme, či nikoliv.
Nikdy ale nemůžete vědět, zda si nájemník nepořídí nějaké zvíře v době trvání nájmu.
A zakázat mu to rozhodně nemůžete. V občanském zákoníku (89/2012 Sb, § 2258) stojí, že „nájemce má právo v bytě chovat zvíře, nepůsobí-li chov pronajímateli nebo ostatním obyvatelům domu obtíže nepřiměřené poměrům v domě“.
Termín „nepřiměřené poměry v domě“ zní poměrně vágně a soud jistě nemá lehkou úlohu při posuzování jednotlivých případů.
Když pes v bytě občas zaštěká, je to v pořádku. Když ale štěká od rána do večera a od večera do rána vyje, do toho z bytu často utíká z důvodu špatného zabezpečení a k tomu všemu se jedná o bojové plemeno, pak se jistě o nepřiměřené obtíže jedná a mohlo by to vést i k vypovězení nájemní smlouvy.
Když zvíře škodí
Předchozí případ je obtěžující spíše pro sousedy. Nájemník může mít ale třeba jen potkana nebo kočku, o kterých sousedé nemusí ani vědět. Zato vám po návštěvě bytu vstanou vlasy na hlavě – podrápané dveře, smrad, roztrhané čalounění na pohovce, prokousané záclony atd. Co s tím, kdo to zaplatí?
Oporu máte opět v občanském zákoníku, kde se píše, že „vyvolá-li chov zvířete potřebu zvýšených nákladů na údržbu společných částí domu, nahradí nájemce tyto náklady pronajímateli“. Čili zde je výklad zákona celkem jasný. Veškeré škody hradí nájemník.
Jakým způsobem ale proběhne vyrovnání?
Na zvířata v bytě myslete předem
Máte v podstatě několik možností, jak kompenzovat škody na majetku v bytě:
- Nájemník platí běžné nájemné. V případě škody se pronajímatel s nájemníkem domluví na přímé úhradě dle výše škody.
- Na začátku nájemního vztahu se běžně platí kauce, nejčastěji ve výši jednoho měsíčního nájmu.
Pokud pronajímatel ví, že nájemník bude mít zvíře, které by mohlo byt poškodit, může vratnou kauci zvýšit třeba i na dvojnásobek. Případné škody by se poté platily ze složené kauce.
- Třetí možností je celkové zvýšení nájemného. V České republice není tato možnost stále příliš rozšířená.
Je to zajímavé vzhledem k faktu, že patříme mezi největší chovatele psů a koček na světě a ke skutečnosti, že v mnohých jiných zemích je zvýšený nájem poměrně častý. Např. v USA se platí běžně měsíční poplatek za psa či kočku 50-100$. V některých amerických státech se platí jednorázový poplatek ve výši až 500 $.
Je tedy dobré být na možnost pobytu zvířete ve vámi pronajímaném bytě dobře připravený. Promyslete si předem strategii, jak budete k tomuto „problému“ přistupovat. Po uzavření smlouvy už budou vaše možnosti poměrně omezené.
Předchozí článek