Nájemní smlouvu uzavírají pronajímatel s nájemníkem. V pronajímaném bytě ale s nájemníkem můžou bydlet i další osoby. Řekneme si, v jakém maximálním počtu, a jaká jsou pravidla či případná další omezení. Kdy jde o návštěvu a kdy už o dalšího bydlícího. A jak si počet osob na bytě ohlídat.
Poslušně hlásím…pronajímateli
V nájemní smlouvě by při jejím podpisu mělo být vždy uvedeno, kolik osob v bytě bydlí.
Občanský zákoník umožňuje nájemníkovi přijímat do své domácnosti prakticky kohokoliv. Pokud se ale v průběhu trvání nájmu počet osob na bytě změní (ať už zvýší, či sníží), má nájemce zákonnou povinnost tuto změnu majiteli nahlásit.
K nahlášení změny počtu osob v bytě by mělo dojít ze strany nájemce bez zbytečného odkladu. Neoznámí-li však nájemce změnu ani do dvou měsíců, jde o závažné porušení povinnosti vyplývající z nájmu. V tomto případě může pronajímatel nájemci vypovědět nájemní smlouvu (ať na dobu určitou nebo neurčitou).
Nájemní byt není školka, počet je omezen
Na návštěvu si může nájemník přivést prakticky kohokoliv, kdykoliv, v jakémkoliv počtu. A nemusí to pronajímateli oznamovat.
Pokud však nejde o návštěvu, ale další osoby bydlící v pronajatém bytě, pak je jejich počet omezen.
Zákon ale stanovuje maximální počet osob na bytě poměrně vágně – „počet osob musí být přiměřený velikosti bytu a nebránit tomu, aby všechny osoby mohly v bytě žít v obvyklých pohodlných a hygienicky vyhovujících podmínkách.“
Návštěva, nebo další nájemník?
Ještě větší problém je s přesným stanovením, co je ještě návštěva a co už další člen domácnosti, který by se měl podílet na spolufinancování nájmu, případně na platbě záloh za energie.
Obecně lze návštěvu chápat jako dočasnou záležitost.
To ale neznamená, že se bavíme v řádu hodin. Návštěva může trvat několik dní nebo i týdnů (např. návštěva příbuzných ze zahraničí). Konkrétní případy se ale vždy posuzují individuálně podle okolností. Bernou mincí může být kromě délky pobytu třeba i to, zda návštěva užívá jiný byt nebo zda má v bytě nájemce své věci.
Vymezte si právo na kontrolu
Pronajímatel si může s nájemníkem ve smlouvě ujednat, že přijetí dalšího člena domácnosti bude podmíněno jeho písemným souhlasem. To mu dává větší kontrolu nad stavem počtu nájemníků v pronajímaném bytě.
Ale pozor. Toto ujednání neplatí pro osoby blízké vůči nájemníkovi.
Touto osobou je dle zákona „příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel nebo partner podle zákona upravujícího registrované partnerství; jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké, pokud by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní. Má se za to, že osobami blízkými jsou i osoby sešvagřené nebo osoby, které spolu trvale žijí.“
Je patrné, že problematika počtu osob v pronajímané nemovitosti nemusí mít vždy jednoduché řešení. Problémy se často musí řešit individuálně a je dobré se v těchto případech obrátit na odborníka či právníka.